Nadace Hollar

5.4. 2019 - 19.5. 2019

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Havlíčkovo náměstí 18
5. 4. – 19. 5. 2019

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě připravila k 30. výročí pádu železné opony výstavu věnovanou tvorbě experimentálního básníka a výtvarníka Josefa Honyse (1919 – 1969). Jeho dílo se stalo důležitým předělem v českém umění a přirozenou reakcí na socialistický realismus. Během svého krátkého života sbíral úspěchy na mezinárodní scéně (Terst, Benátky, Paříž, Buenos Aires, Montevideo, Antverpy, La Plata), jeho dílo je zastoupeno v zahraničních sbírkách, ale v ČR zatím zůstává neznámé. K výstavě je připravena obsáhlá publikace „Vzpomínky na malíře a básníka“, která vychází za finanční podpory MK ČR.

Výstavou i knihou bychom chtěli představit široké odborné i laické veřejnosti životní příběh a dílo dnes zapomenutého autora, který měl problémy s komunistickým režimem a kolem jehož předčasného tragického odchodu je mnoho podivných a dosud nevyjasněných okolností. Jeho dílo bylo oceňováno v zahraničí, doma ale bylo nepochopeno a dlouho odmítáno.
Dokonce jeho podstatná část byla vroce 1962 při „vloupání“ do ateliéru nenávratně zničena podobně jako další díla později při vystěhování rodiny z domu v Teplicích v roce 1983. Josef Honys se přes nepřízeň osudu nevzdával a neustále intenzivně tvořil. Začátky jeho tvorby nacházíme ve druhé polovině 30. let 20. století, kdy spolu se spolužákem Josefem Polákem a Josefem Hiršalem založili surrealistickou skupinu, která spolupracovala s pražskou surrealistickou skupinou. Byli okouzleni básněmi – obrazy, fascinování futurismem i dadaismem, seznamovali se s konstruktivismem, poetismem, suprematismem a dalšími ismy. Josef Honys pak pod těmito vlivy začal spsaním automatických textů, zaznamenával tzv. hypnagogické vize, vytvářel básně – kresby, koláže. Později od konce 40. let tyto náměty začal rozpracovávat olejem na karton nebo plátno.V roce 1947 se snažil o založení nové avantgardní skupiny, která se zaměřovala na instinktivní poezii a instinktivní umění. Neustálesledoval dění v oboru, scházel se v Praze s přáteli, jezdil po výstavách, dopisoval si srůznými představiteli zahraniční avantgardy (Ellena Pelli, Helmut Heissenbüttel, Julien Blain, J. F. Bory) a obesílal výstavy. Úzce spolupracoval a přátelil se vedle Josefa Hiršala s Bohumilou Grögerovou, Ladislavem Novákem, Emilem Julišem, Jindřichem Procházkou, Ladislavem Nebeským, Jiřím Valochem a Jiřím Kolářem. V šedesátých letech, kdy docházelo kpolitickému uvolnění poměrů vČR, se stal členem skupiny „Křižovatka“a v roce 1968 se zúčastnil také výstavy „Nová citlivost“ skupiny Křižovatka v galerii Mánes. Pravidelně publikoval včasopisech Dialog, Sešity pro literaturu a diskusi, Host do domu. Vedle koláží, maleb, asambláží vytvářel seriáže a výtvarné básně, na které používal různé druhy quasipísma. Celý svůj tvůrčí život hledal a pokoušel se o nový přístup kvyjádření prožitku světa a stavu člověka jak vliterární tak výtvarné tvorbě.
Josef Honys se podobně jako další výtvarnícisnažil výtvarně a literárně zachytit osobité vyjádření sebe sama. Pro jeho tvorbu je charakteristická autentičnost a snaha o výraznou původnost. Nebál se experimentovat a neustále hledat nové cesty. Jeho přínosem jsou především seriáže a quasipísmo. Umění mu poskytovalo svobodu vyjádření, spontánnost i iracionalitu. Jeho dílo přesahuje tradiční umělecké obory a zahrnuje celé spektrum idejí a výtvarných postupů reagujících na aktuální světová hnutí, která osobitým způsobem rozvíjí.V galerii bude představen průřez jeho tvorbou od raných surrealistických děl až po díla, která řadíme k informelu a lettrismu. Vedle obrazů zde budou vystaveny asambláže, koláže, seriáže, kresby a také vizuální poezie

Komentované prohlídky: 14.4. od 14 hod a 24. 4. od 17 hod