Nadace Hollar

14.9. 2019 - 20.10. 2019

Městská galerie Týn nad Vltavou / Dům U Zlatého slunce, náměstí Míru 37
14. 9. – 20. 10. 2019 / vernisáž 13. 9. v 18 h

Marie Michaela Šechtlová

(*17. 3. 1952). Pochází z rodiny táborských fotografů, kteří po několik generací kromě standardní práce v ateliéru objevným způsobem zaznamenávali dění ve městě a jeho okolí. Rodiče M. M. Šechtlové se věnovali výtvarné fotografii. Rodinné zázemí ale i spoluúčast při fotografování výtvarnici formovaly od malička. Jejím prvním učitelem mimo rodinu byl Karel Valter, jeden z čelních představitelů avantgardní umělecké skupiny Linie. Studovala na Střední odborné škole výtvarné v Praze (tzv. Hollarce), poté na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1971-1977) v atelieru grafiky a ilustrace Zdeňka Sklenáře a Jiřího Anderleho, od r. 1977 Jiřího Mikuly.
V roce 1975 se začala soustavně věnovat grafické technice mezzotinty, což bylo tehdy poměrně ojedinělé grafické zaměření. Mezzotintě zůstala věrná až doposud a je v ní „nejvíce svá“, jak píše v autorčině katalogu Karel Samšiňák. O tom se přesvědčíme, když nahlédneme do archivu umělkyně. Ten obsahuje řadu drobných grafických lístků, exlibris, novoročenek, nebo formátově větších ilustrací či volných grafik. Většina je vytvořena „její“ technikou. Pracuje ale i v suché jehle a barevné litografii. Na motivy básní Mariny Cvětajevové vytvořila cyklus mezzotint Poema hry a Poema konce (1977). Lepty doprovodila básně Jana Nohy (1982, sbírka Jižní Čechy), ilustrovala Romanci pro křídlovku Františka Hrubína (1984) a o dva roky později povídky Leonida Jengibarova v technice suché jehly. K příležitosti blahoslavení Anežky České vytvořila mezzotintový cyklus Růženec (1988), který předal kardinál František Tomášek papeži Janu Pavlovi II. Suchými jehlami opatřila Kanálskou zahradu Jaroslava Seiferta, (1983) a doprovodila také Básně Vítězslava Nezvala (I, II, 1985). Vše uvedené vydala v bibliofilských edicích. Mimo to M. M. Šechtlová ilustrovala řadu knih vydaných průmyslově. Ve volných grafických listech se opakuje tematika divadla, loutek, cirkusu nebo biblické motivy. Temnota, stíny, podivná tajemná zákoutí, fragmenty divadelních kulis, zahalené tváře, poetický nádech a další momenty upozorňují na ovlivnění surrealismem. Autorčiným oblíbeným surrealistou je Josef Liesler. Ráda experimentuje. Např. u cyklu masek jsou matrice vystřiženy přímo do tvarů masky nebo obličeje a skládá je vedle sebe. Na tiskovém papíře pak vznikne kompozice náhodně nebo systematicky sestavených tvarů. Stejný princip uplatnila s matricemi ve tvaru trojúhelníků (Babylónská věž). Když vytváří figuru, bývá to většinou Pierot nebo tanečnice v rozmanitých pózách. U těchto figur je patrný vliv její maminky fotografky Marie Šechtlové.

Od grafiky si M. M. Šechtlová ráda odskočí k malbě. Jako malířka vytvořila mimo jiné sérii velkoformátových maleb stromů, které v roce 2016 prezentovala v Obrazárně Špejchar Želeč. V roce 2018 představila naopak menší formáty akvarelových záznamů z cest v táborské galerii U Radnice.
Má za sebou několik realizací v architektuře, např. stropy do JIP, v nemocnici Salzburg (zač. 90. let), mozaiky v Baby centru, Tábor (1995) nebo mozaiku v „Dětském světě“ bazénu v Táboře (2019).

Je členkou Sdružení českých výtvarných umělců grafiků Hollar, Asociace jihočeských výtvarníků. Obdržela ocenění na  Přehlídce exlibris v Chrudimi a na 11. Bienále drobné grafiky St. Niklaas, Belgie (1983), čestné uznání v Concorso, exlibris Lago Maggiore (1994) a na Exlibris Prostějov (2000).
Petra Herotová

Doprovodný program:
Výtvarná superkuchyňka v sobotu 12. října 13-17 h
Výtvarná laboratoř v pátek 18. října 13-17 h
Výtvarná kuchyňka ostatní pátky 13-17 h (kromě 11. října)
ZOOM komentovaná prohlídka výstavy ve čtvrtek 17. října od 16 h