Pro zadané slovo nebyly nalezeny žádné výsledky

Zpět

RAPHAEL AND HIS SCHOOL DRAWING CONNECTION

BRITSKÉ MUZEUM PRÁVĚ POŘÁDÁ DVĚ KOMORNÍ VÝSTAVY VĚNUJÍCÍ SE UMĚNÍ RANÉHO NOVOVĚKU NA PAPÍŘE. POKUD MÁTE ZROVNA CESTU DO LONDÝNA, URČITĚ SE TAM ZASTAVTE.
RAPHAEL AND HIS SCHOOL DRAWING CONNECTION                                                (2. ÚNORA – 15. KVĚTNA 2022)

Raffael, Studie hlavy Apoštola, cca 1518

S dvouletým zpožděním uspořádalo Britské muzeum výstavu kreseb Raffaela Santiho (1483–1520) a děl jeho žáků k půltisíciletému výročí umělcova úmrtí. Jakmile se vám podaří prodrat se davy návštěvníků okupujících egyptské umění, dostanete se do druhého patra do sálu číslo 90, kde na vás čeká výstava Raphael and His School Drawing ConnectionVýstava si dává za cíl postihnout Raffaelovu virtuozitu na poli kresby, která mu v raném věku umožnila se velmi rychle adaptovat a absorbovat práci jeho současníků, především Leonarda da Vinciho a Michelangela. Později používal kresbu jako prostředek k vedení své vytížené dílny, která realizovala jeho návrhy v širokém záběru a provedení, v různých materiálech a médiích. Na výstavě se nachází několik studií ke známým obrazům Madon i dalším náboženským scénám. Celkově prezentuje asi patnáct Raffaelových děl, která doplňují práce jeho nejzručnějších žáků, jakými byli Perino del Vaga, Polidoro da Caravaggio, Giulio Romano a Giovanni Francesca Penni.

Raffael, Studie hlavy sv. Ondřeje, cca 1518

Jednou z nejzajímavějších kreseb je nepochybně studie hlavy sv. Ondřeje pro malbu Proměnění Páně, kterou Raffael vytvořil pro kardinála Guilia de Medici, pozdějšího papeže Klementa VII. (1523–1534). Studie zobrazuje hlavu sv. Ondřeje, odvracejícího se pohledem od diváka, jak sleduje proměnu Páně. Jedná se o pomocnou kresbu na kartonu, specifickou formu záznamu, kterou Raffael využíval během své kariéry, když se připravoval na velkoformátové malby. Kresba pak byla z kartonu přenesena na čistý papír pomocí pigmentu aplikovaného skrze dírky, které byly vytvořeny po obvodu kompozice. Tečky na novém papíře sloužily jako návod k vytvoření správného tvaru a velikosti hlavy světce, kterou pak umělec mohl načrtnout s jemnějšími detaily. Obraz, dnes umístěný ve Vatikánu, se měl stát oltářním plátnem v katedrále v Narbonne. Raffael na něm pracoval jako na posledním velkém díle až do své smrti v roce 1520.

Hans Wechter, podle Philipa van den Bossche, Pohled na Prahu, 1649

PRINTMAKING IN PRAGUE: ART FROM THE COURT OF RUDOLPH II.                        (17. BŘEZNA – 28. SRPNA 2022)

Hendrick Goltzius, Obřezání Páně, 1594

Druhou londýnskou výstavou zaměřující se na grafickou tvorbu je Printmaking in Prague: Art from the Court of Rudolph II. K vidění jsou díla představitelů takzvaného rudolfinského dvora. Uvidíte zde dílo Aegidia Sadelera (1570–1629), dvorního rytce Rudolfa II. a jeho nástupců. Většina jeho rytin je vytvořena na základě kreseb a návrhů umělců působících na pražském dvoře. Dále se zde setkáte s dílem Jana Harmensze Mullera (1571–1628), který ryl podle Aachenových návrhů, či Hendrika Goltzia (1558–1617) a vidět můžete také velkoformátový pohled na Prahu z roku 1606 (zde tisk až ze série z roku 1649). Za působivé považuji především návrhy Adriena van Vries Únos Psyché vyryté Janem Harmenszem Mullerem či Raffaelovu studii Michelangelova Davida, která rozhodně stojí za vidění.

Jan Harmensz. Muller, podle Adriana de Vries (cca 1545–1616), Merkur unášející Psyché, 1602