Pro zadané slovo nebyly nalezeny žádné výsledky

Zpět

ŠIMON BREJCHA : KOMPOST – výstava a komentovaná prohlídka

Galerie Hollar, Smetanovo nábř. 6, 110 00 Praha 1
5. 2. – 1. 3. 2020

12. 2. 2020 v 17 h – komentovaná prohlídka výstavy s Šimonem Brejchou a Evou Bendovou

Co zbylo, dej na kompost. V kompostu může zetlít a následně pohnojit půdu. Vzejde nová úroda. Kompost je ideálním místem pro odkladiště starého pro vznik nového. Kompost je shromaždištěm „rostlinných“ zbytků, kompost je hromada biologického odpadu, ale taková, že za patřičný čas, s patřičnou péčí obohatí plody vzešlé z kompostem pohnojené půdy.

Kompost je „organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a živiny získaný řízeným biologickým rozkladem směsi“. Kompost je součástí zahrady. Kompost může být součástí myšlení – metaforou způsobu odkládání myšlenek, zrání myšlenky, její očisty odkládáním na hromadu, živinou v případě jejich nového zrodu.

Kompost jako metafora je výstavou výtvarného uvažování posledních 15 let grafika Šimona Brejchy. Grafika je tvůrčí a technologický proces s výsledkem tisku – otisku. Cesta k definitivnímu otisku, který umělec prohlásí za své reprezentativní dílo, je nesena tvůrčím procesem odrážejícím se v kresbách, tiskových záznamech, zkušebních tiscích, tiskových zkouškách a výsledcích, které nedozrály, výsledcích, které přezrály, výsledcích, které byly předstupněm k něčemu ještě lepšímu.

Kompost jako výstava je pohledem do tvůrčího procesu umělce, jehož reprezentací je ve většině případů index. Index jako znak, „který je v přímém vztahu a kontaktu s označovaným objektem“. Obraz – znak, obraz nekreslený, obraz – otisk objektu. Otisk nalezené struktury, otisk přírodní existující formy.

Po otištění získává obrazová struktura v díle Šimona Brejchy charakter znaku – indexu, zůstane-li otisk struktury přímým otiskem. Může mít ale i charakter symbolu, založeném na konvenci čtení otištěné struktury s dodatečně přidanými významy, které upřesní název, nebo následná práce s otiskem ve formě destrukce ploch, dokreslení, skládání či koláže. Může mít i charakter znaku – ikon založeném na podobnosti s objektem a vzniklém opět následným zapojením otisku do dalších souvislostí nebo v případě kresby. Indexové čtení grafického obrazu však v práci Šimona Brejchy převažuje. Otisk přímé reality. Hmatatelné prosté struktury. Co jej obohacovalo, ukáže jedině „kompost“. | Eva Bendová