Vladimír Boudník – výstava v Moravské galerii v Brně končí již 11. srpna….
12.4. 2019 - 11.8. 2019
Moravská galerie Brno, Pražákův palác
Fokus výstavy bude zacílen na přesah Boudníkovy tvorby směrem k uměleckému experimentu, performativitě a procesualitě.Tato Boudníkova poloha měla silný dopad na brněnské umělecké milieu v překonání surrealistických východisek směrem ke konceptuálním postojům. Výchozím bodem bude připomenutí Boudníkovy výstavy, kterou v roce 1967 pro Dům umění města Brna připravil Jiří Valoch. Výstavu lze tedy číst i jako rozšíření stálé expozice věnované Jiřímu Valochovi.
Současná výstava Boudník v Moravské galerii se snaží poukázat na to, jak před více než padesáti lety zasáhlo Boudníkovo vystoupení brněnskou neoavantgardní uměleckou scénu a Brněnskou bohému. Kromě toho má ambici podtrhnout významný inovativní moment ve výstavní prezentaci Vladimíra Boudníka prostřednictvím vystavení grafických matric rovnoprávně s tisky, čímž pokládá důraz na procesuální a performativní část jeho tvorby.
V jedné z podkapitol jde výstava dál do minulosti a odkrývá předpoklady vřelého Boudníkova brněnského přijetí a porozumění, které předznamenal neortodoxní surrealismus v pojetí Václava Zykmunda a Miloše Korečka kolem poloviny čtyřicátých let.
Z opačného konce časové osy české výtvarné scény jsou na výstavě zastoupeny práce současných umělkyň a umělců, které zviditelňují a komentují klíčové momenty Boudníkovy tvorby a biografie, byť z různých pozic. Boudník se tak vrací do Brna jako aktuální problém, což chápeme jako formu pocty.
Abstraktní grafika, kterou Vladimír Boudník vytvářel od 50. let a která sklízela úspěch na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, výstavách v New Yorku, Miami, Lublani nebo Varšavě, paradoxně vznikala v prostoru továrny. ČKD Vysočany se staly ideálním místem pro umění – zde Boudník nacházel jak inspiraci, tak především tvůrčí materiál. Využíval vše, co našel: rozrýval kusy železa, formoval je kladivem a do povrchu zalisovával různý zbytkový materiál (plechy, pilníky, matky, šrouby…), který propaloval autogenem, výsledek otiskoval do matrice a poté na papír. Podstatou ovšem nebyl mechanický otisk, nýbrž spontánní tvůrčí gesto. Ke své umělecké práci navíc využíval
i velké a silné tovární stroje, lisy, nůžky a elektromagnety. Dá se říci, že pouze díky fabrice Boudník vynalezl aktivní, strukturální a magnetickou grafiku – v jiném prostředí by patrně na tyto grafické postupy nepřišel.
I přes úspěch v zahraničí jej domácí odborná scéna spíše přehlížela. Jedním z mála teoretiků, který rozpoznal jedinečnost Boudníkova díla, byl Jiří Valoch, který také uspořádal první výstavu Vladimíra Boudníka v Brně. Tato pro mnohé lokální umělce klíčová událost se konala v lednu roku 1967 v Domě pánů z Kunštátu. „Boudníkovo vystoupení silně ovlivnilo brněnskou neoavangardní uměleckou scénu, zejména tvorbu Brněnské bohémy, J. H. Kocmana nebo Dalibora Chatrného, jejichž práce z přelomu 60. a 70. let budou důležitou součástí výstavy,“ dodává šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák.
Výstava v Pražákově paláci zároveň připomene fakt, že Boudníkovo dílo je stále živé a že se nabízí jeho volné pokračování. Proto budou k vidění i díla současných umělců, která svým způsobem Boudníkovo uvažování reflektují. Půjde například o videozáznam vzniku obřího grafického otisku vytvářeného rypadlem od Jiřího Černického, nebo reflexe velmi úzkého vztahu člověka k práci od konceptuálního umělce Jiřího Skály. Naprogramované pohyby strojů a robotizaci práce ve výstavě sleduje video Pavla Mrkuse, objeví se ale i mladá malířka Anežka Hošková, břitký humor Filipa Turka nebo intermediální projekt slovenského umělce Matěje Al-Aliho. Konfrontace ukázky Boudníkovy tvorby s díly současných umělců zviditelní klíčové pojmy spjaté s Boudníkem – jeho životem i dílem.
Kurátoři:
Ondřej Chrobák, Petr Ingerle
