Zemřel historik umění Vojtěch Lahoda (30.7.1955 – 18.3.2019)
Ve věku 63 let v pondělí zemřel historik umění a bývalý ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR Vojtěch Lahoda. ČTK to dnes oznámila Barbara Gajewská z Ústavu dějin umění AV ČR. Lahoda se jako historik umění specializoval na dějiny modernismu a avantgardy, působil jako uznávaný vysokoškolský pedagog na Univerzitě Karlově, jako kurátor se podílel na řadě výstav. Jeho obsáhlá monografie o malíři Emilu Fillovi byla v roce 2008 nominována na literární cenu Magnesia Litera.
Vojtěch Lahoda vystudoval obor dějiny umění a estetika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení školy nastoupil do Ústavu teorie a dějin umění tehdejší Československé akademie věd. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertační práci na téma Figura v českém malířství 1907-1932: kubistické řešení, která určila jeho další směřování v oboru.
AD
V Ústavu dějin umění začal pracovat jako vědecký asistent. Postupně se stal vedoucím oddělení, zástupcem ředitele a posléze zastával více než deset let funkci ředitele. „Ústav v této funkci dovedl ke skvělým výsledkům i k vynikajícímu mezinárodnímu hodnocení,“ uvedla Gajewská.
Lahoda byl podle kolegů špičkovým historikem umění se specializací na dějiny modernismu a avantgardy. „V oblasti svého vědeckého zájmu přinesl mnoho objevných zjištění a zcela nových pohledů na umělecká díla,“ poznamenala Gajewská. V oboru dějin umění byl podle ní nezpochybnitelnou autoritou na domácí i zahraniční scéně.
V roce 2017 získal Lahoda Cenu Uměleckohistorické společnosti za dlouhodobý přínos oboru dějin umění. „Kolem problému, který řešíš, vždy kroužíš z různých stran a z různých úhlů pohledu, abys nám nakonec odhalil to, co my ostatní často nevidíme. Přitom mechanicky neopakuješ již vyzkoušené metody, ale vždy přicházíš s něčím novým: dějiny umění jsou v Tvém pojetí kreativním procesem, stejně jako je tomu u opravdové umělecké tvorby,“ řekl tehdy o jeho práci současný ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter ve svém laudatiu.
Lahoda byl autorem řady publikací, které vyšly v Česku i v zahraničí. Mezi nejvýznamnější z nich patří kniha Český kubismus, monografie malířů Zdenka Rykra, Jana Autengrubera či Karla Černého a zejména monumentální sedmisetstránkové dílo o Emilu Fillovi, na němž pracoval 17 let.
Jako kurátor se podílel na řadě výstav. Mimo jiné vedl týmový projekt Sudek Project, který zpracovává fotografie a negativy Josefa Sudka uložené ve sbírkách Ústavu dějin umění AV ČR a přichází s novými interpretacemi Sudkova díla.
(Fotografie: ČTK )
