Nadace Hollar

Jméno Eduarda Ovčáčka si jistě každý vybaví v souvislosti s lettrismem, a jak ukazuje právě probíhající výstava na Kampě, tak i s groteskou. Ale Eduard Ovčáček byl daleko víc. Byl to vynikající malíř a grafik, iniciátor bratislavských Konfrontací šedesátých let, výstav, které měly zásadní dopad na vývoj československého umění. Byl spojnicí mezi Čechy a Poláky, a protože v Polsku vládl vlídnější režim, tvořil spojnici mezi Prahou a západním světem. Patřil k mladé a progresivní generaci, která se v šedesátých letech pokoušela o obrodu výtvarného umění. Písmena, která využíval ve svých grafických listech, našel v Olomouci, v grafické dílně Palackého univerzity. Objevil tam razidlová písma, která kdysi sloužila ke zlacení titulů desek náboženských knih. S písmem začal experimentovat a využívat ho k přípravě grafických matric. Olomouc je mým rodným městem, což pro mne činilo Ovčáčka ještě sympatičtějším. Obdivovala jsem jej pro jeho dovednost jít s dobou. Nebál se v rámci své tvorby vyzkoušet nová média. Dokázal přejít od své strukturální a lettristické grafické tvorby k počítačové grafice, aniž by se ztratil za novým médiem on sám jako umělec nebo jako člověk. Pomocí počítače přetvářel podoby svých starších grafik a vytvářel jejich varianty a variace. Když jsem je uviděla, uvědomila jsem si, že právě tak by měla vypadat počítačová grafika!

Ovčáček byl signatářem Charty 77, byl jedním se spoluzakladatelů Fakulty umění Ostravské univerzity. Roku 1998 obdržel cenu Vladimíra Boudníka za inovace a přínos v české grafice. Za svůj celoživotní přínos v oblasti umění mu byla v roce 2008 udělena Cena města Ostravy. Patří k našim předním představitelům strukturální abstrakce, nové figurace a vizuální poezie a lettrismu. V neposlední řadě byl člověkem velice laskavým, přátelským a štědrým.

Jeho žena Alena byla vynikající keramička. Odnesla jsem si od ní mimo jiné i recept na roládu. Ručně psaný lístek jsem však někde založila, ale nevyhodila! Opravdu. Věřím, že vyčká na správný okamžik a nejednou mě zničehonic překvapí. Na její zapékané rohlíky „ala pizza“ také nikdy nezapomenu. Byla to nádherná setkání. Mějte se tam nahoře krásně.

Eva Čapková