Pro zadané slovo nebyly nalezeny žádné výsledky

Zpět

Sousedé v knize. Česká a německá knižní kultura 1. poloviny 20. století ze sbírky Muzea umění Olomouc

Muzeum moderního umění, Salon, Kabinet
do 13. 10. 2019

Muzeum umění Olomouc buduje sbírkové knižní fondy systematicky už od poloviny 90. let. Nejprve to byla Kniha 20. století zaměřená na typografii meziválečné avantgardy a pozdní poválečné moderny, dále Knihovna Otto Františka Bablera jako součást literární pozůstalosti významného olomouckého překladatele a bibliofila a konečně sbírka Autorské knihy, tedy knihy jako uměleckého, mnohdy v jediném exempláři vytvořeného díla. Kniha v různých podobách se pravidelně objevuje ve výstavních plánech muzea, v roce 2009 byla dokonce ústředním tématem všech výstav v MUO a na nejobsáhlejší z nich, přehledové výstavě Listování, byly tehdy představeny všechny muzejní knižní sbírky.

Sbírku Kniha 20. století tvoří kolekce knih, časopisů a sborníků, na jejichž úpravě se podíleli významní čeští umělci. Jejím těžištěm je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy byly hlavními proudy funkcionalisticky orientované knižní úpravy, konstruktivistická typografie a fotomontáž (Karel Teige, Zdeněk Rossmann, Ladislav Sutnar), jedinečná tvorba Josefa Čapka i knižní úpravy v duchu poetismu a surrealismu (Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma). Časové rozpětí sbírky se postupně rozšířilo i na jejich předchůdce z počátku 20. století, kteří tvořili ve stylu secese, symbolismu, dekadence (Vojtěch Preissig, František Kobliha, Josef Váchal) a později expresionismu a kubismu (Vlastislav Hofman, Jaroslav Benda, Method Kaláb).

Akviziční činnost muzea byla v posledních letech zacílena také na doplnění výtvarně a typograficky zajímavých knih vydaných v okolních zemích. Tato výstava představuje první užší výběr, a to z knih české a německé provenience. Nejprogresivnější umělci střední a východní Evropy totiž tvořili v Německu, kde nalézali platformu pro své nové pojetí umění. Z konstruktivismu vychází hnutí Bauhaus, které způsobilo revoluci v architektuře, v užitém umění i v typografii. Střetávají se zde osobnosti uměleckého světa jako El Lisickij nebo László Moholy-Nagy. Avantgardnímu hnutí předchází výrazné období německého expresionismu (Karl Jakob Hirsch, Max Kaus) a počátkem 20. století secesní a symbolistní styl (Marcus Behmer, Hermann Abeking). Přirozený průnik kultur sousedících zemí navíc přináší i v knižních tirážích častý výskyt jmen umělců českého původu (Alfred Kubin, Emil Orlik, Carl Otto Czeschka).

obr.. Sousedé v knize, El Lisickij (obálka), Alexander Tairoff: Das Entfesselte Theater (1923)